Dezinformace ve veřejné správě

Několik slov úvodem

Žijeme v náročné době. Svět se nám za poslední roky rozbil, jistoty, které ještě před pár lety každý vnímal a bral jako samozřejmost, jsou pryč. Dlouhodobě nestabilní geopolitická situace (např. Rusko vs Ukrajina, Hamás vs Izrael, Čína vs Taiwan), způsobila, že křehká jistota – že Země, až na občasné malé místní konflikty je místem míru – je ta tam. Každý se s tím vyrovnává po svém.

Někdo křičí „chci mír“, ale přitom tím říká, obětujme Ukrajinu Rusku, ať je zase klid a mír - možná si moc projektují pohádky do běžného života, když mají pocit, že podobně jako se obětuje princezna drakovi, že takhle oběť agresora s imperialistickými choutkami uspokojí a nesežere i je. Jiní křičí, že se nemá prodlužovat konflikt posíláním zbraní a vojenské pomoci Ukrajině. Dodávky zbraní Rusku ze Severní Koreje je už ale netrápí. Mají pocit, že se jich to vlastně moc netýká, protože tyhle válečné konflikty jsou tak daleko, že si můžou žít nerušeně dál své životy. Nevšimli si proto, že se tu kromě těchto konvenčních válek vede ještě jedna, delší dobu, není tak vidět a je proto o to nebezpečnější - válka (dez)informační. Díky technologiím, které máme, je libovolná informace z druhého konce světa schopná prakticky okamžitě obletět celý svět a zasáhnout nemalý počet lidí.

Myslet si, že informace nás neovlivňují (třeba když nechceme) je naivní. Neovlivní vás jen informace, kterou nevíte. I informace, kterou hned odmítnete, vás ovlivňuje. Usadí se v podvědomí a pak už je to jen o počtu „zásahů“ podobných (dez)informací, kdy se ta psychická bariéra původního odmítnutí zboří jako domeček z karet. Slyšeli jste citát „Stokrát opakovaná lež, se stává pravdou!“? A slyšeli jste, že autorem je Joseph Goebbels? Nejspíše ano. To první platí a dost se hodí na dnešní situaci, to druhé je ale dezinformace, Goebbels autorem není. Přesto tomu spousta lidí věří a byli by to schopni tvrdit – přece to slyšeli od známého, věří mu, tak to musí být pravda! Proč by to měl zpochybňovat? Takhle jednoduše podlehne mozek dezinformaci. V tomhle případě vlastně neškodné, že je připisováno autorství někomu, kdo autorem není, škodu způsobit nemusí. Pak tu jsou ale dezinformace, které škody páchají. Bratři Slováci by mohli povídat a nás stejná zkouška čeká příští rok – podlehneme dezinformacím před volbami stejně jako oni? O tom se rozhoduje už teď, každý den, každou hodinu, každou sekundu. Dezinformační tlaky se objevují pořád a budou jen sílit. Ficovi na Slovensku se podařilo vyděsit dostatek lidi tím, že budou muset posílat své děti do války – nesmysl, dezinformace, ale pomohlo mu to vyhrát volby.

Není málo těch, co dezinformacím podléhají už teď – každý z nás to ve svém okolí zažil, naštěstí jsou i ti z opačného tábora, kteří si nebezpečí uvědomují a snaží se s ním něco udělat.

Kdo křičí z Křičně?

Tak se stalo, že nás před několika týdny kontaktovali whistlebloweři malé zemědělské obce Křičeň v Pardubickém kraji s dotazem, co mají dělat, když se oni sami stávají příjemci řetězových emailů obsahující dezinformace a hoaxy. Na takové dotazy o radu obvykle dáváme odpověď: „řetězové emaily prostě nepřeposílejte, nevystavujte na sociálních sítích, nezvyšujte tomu obsahu dosah“. Tento dotaz o radu ale měl jiné pozadí.

Odesílatelem je místostarostka Ing. Jaroslava Plačková a řetězové emaily posílá z oficiálního obecního emailu (který je mimochodem uveden i na webu obce) a používá k tomu databázi kontaktů, které získala obec pro oficiální komunikaci s obyvateli obce a dalšími subjekty. Tyto kontakty jsou samozřejmě chráněné zákony a GDPR. Asi se shodneme, že zneužívat obecní informační kanály ke spamování a posílání dezinformací a hoaxů a ještě k tomu zneužívat databázi obecních kontaktů, když jen za to poslední hrozí pokuta až 10 milionů korun, a to vše přímo vedením obce, je už docela silná káva.

Řetězové emaily z Ruska?

Vyžádali jsme si vzorky předmětných emailů, včetně jejich hlaviček, abychom si mohli informace ověřit. Jednalo se o vážná obvinění. Po prozkoumání emailů jsme se nejen přesvědčili, že sdělená tvrzení jsou pravdivá, ale také, že původní emaily, hromadně přeposlané místostarostkou Křičně, mají podezřelý zdroj.

Dva (v té době) nejnovější emaily vypadaly takto:

Jeden vzorek emailu se týkal rozsudku Ústavního soudu, který v lednu 2024 rozhodoval ve věci stížnosti ke zkrácení valorizace penzí za stavu legislativní nouze podané hnutím ANO. Vláda tehdy argumentovala rozpočtovou odpovědností. Ústavní soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že k porušení zákona nedošlo a vládní jednání nebylo protiústavní. Následně sociální sítě, antisystémová a dezinformační média a platformy zaplavilo video, které s vydaným rozhodnutím manipuluje a označuje ÚS a jeho rozsudek za zpolitizovaný.

Další vzorek emailu se týkal samotného prezidenta Petra Pavla. Zde jako obsah posloužil hoax vládního poslance za ANO MUDr. Jiřího Maška, který se v dubnu 2023 vyjadřoval na svém facebookovém profilu k tiskové konferenci Petra Pavla, na které prezident mluvil o potřebě změny důchodového systému. „Určitě by nebylo dobré dojít do stavu, kdy se nám začne hroutit systém veřejných financí,“ uvedl na tiskové konferenci Petr Pavel.

Pikantní na tomto vzorku emailu je, že v řetězci hlaviček je možné vyčíst jako původní zdroj emailu doménu @googlemail.com – tato se pro GMail používá už jen v Polsku a v Rusku, protože doména ve tvaru @gmail…, byla již v těchto zemích obsazena.

Screenshot příspěvku z Facebooku MUDr. Jiřího Maška:

Ping-pong ostošest s obcí

Případ se nám zdál natolik zajímavý, že jsme se rozhodli zjistit víc oficiální cestou. Napsali jsme dopis dle zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím.

Zajímali jsme se celkem o 8 témat, v každém bylo několik otázek, případně podotázek, pokud byla odpověď kladná. Ptali jsme se na kybernetické a dezinformační útoky, na digitální komunikaci obce, ochranu osobních údajů, jejich zneužití, aktivity obce ohledně boje s dezinformacemi. Protože jsme zjistili neutěšený stav obecního webu (obzvláště pokud na něj přistupujete šifrovaným protokolem HTTPS), některé otázky jsme směřovali i tímto směrem. Špatný stav digitalizace je především systémovým problémem, není se proto čemu divit. Situace této malé obce ukazuje na žalostný stav, ve kterém se státní digitální infrastruktura ve 21. století v České republice nachází.

Odpovědi na naši žádost vykazovaly velké množství nedostatků. Obec v prvé řadě zapřela, že by kdy došlo k nějakému zneužití prostředků pro digitální komunikaci nebo databáze kontaktů obce! Na některé otázky jsme neobdrželi žádnou odpověď, přičemž nám nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí vydat informace – jak je jejich zákonnou povinností. Otázky se týkaly ochrany osobních údajů – kdo má přístup k databázi s kontaktními údaji a kdo zodpovídá za jejich správu a využití. Třešničkou na dortu bylo, když se ohledně stavu obecního webu vyjádřili v tom duchu, že o problému ví teprve od roku 2023 přestože problém s tzv. „mixed content“ existuje minimálně od roku 2013. Vyzkoušet si to můžete sami, když v prohlížeči zadáte http://www.kricen.cz (archiv) nebo zadáte https://www.kricen.cz (archiv), druhá verze webu – šifrovaná a výchozí – se vám po načtení rozpadne. Prohlížeč totiž odmítne načíst nedílné části dokumentu (vložené obrázky, styly dokumentu atd.), protože autor webu tyto součásti chybně načítá nešifrovaně. Cca 5 let neexistuje běžný prohlížeč, který by tuto formu komunikace z bezpečnostních důvodů neblokoval, ať už na počítači nebo na mobilních platformách.

Výsledkem tohohle informačního ping-pongu ostošest s obcí je proto stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace. Termín obci vyprší tento týden v pátek a buď uvedou vše na pravou míru nebo budou muset dle zákona odeslat věc k vyřešení nadřízenému orgánu. Vlastně mají ještě jednu možnost, zachovat se opět tak, že poruší zákon a neudělají ani jednu ze zákonných možností, které mají. I o tomto vývoji vás budeme informovat.

Aktualizace 28. března 2024 – jak se vypořádala obec s naší stížností na postup při vyřizování žádostí o informace?

Níže píšeme, e-mailovou reakci pana starosty, ve které nás ujišťuje, že věc bere velmi vážně, a že naše stížnost byla vyhodnocena jako zcela oprávněná – z čehož vyplývá, že všechny body stížnosti uznávají a budou obcí narovnány. Poté, co nám byla reakce na naši stížnost doručena, musíme kostatovat, že obec, resp. přímo pan starosta, který je pod reakcí na stížnost podepsán, nezvolila ani jednu ze zákonných možností. Některé body stížnosti nebyly vyžízeny (mj. ty, které se týkaly našich důkazních materiálů ohledně místostarostky a jejího šíření dezinformačních e-mailů – což nám obec zapřela i v původní žádosti). Tento postup je proto nezákonný, pokud na obci nikdo, včetně pana starosty neuměl stížnost nebo její část vyřídit, měl ji automaticky postoupit nadřízenému orgánu, což se nestalo. Pikantní třešničkou na dortu pak je, že zaslaný dokument má v metadatech jako název dokumentu „Okresní úřad v Pardubicích“, je pak otázkou, kdo ten dokument ve skutečnosti vypracoval a proč takto nekvalitně?
V závěru dokumentu pan starosta uvádí, že šlo o ojedinělý případ, což máme potvrzeno, že rovněž není pravda. Dále poukazuje na to, že paní místostarostka je ročník 1951 a snaží se tím bagatelizovat vážnost celé situace. Pokud pan starosta tímto naznačuje, že paní místostarostka není schopna vykonávat řádně svou funkci, tak to není problém ani náš ani občanů. Sama dobrovolně a ze své vůle kandidovala v komunálních volbách a určitě jí nikdo a nic nebránilo, doplnit si potřebné znalosti pro výkon takové funkce nastudováním si svých povinností a třeba si rozšířit znalosti formou série vzdělávacích kurzů. Ovšem z odpovědi na naši žádost o informace vyplývá, že obec o doplňování vzdělání svých úředníků nestojí – obzvláště co se dezinformací týká.

Informace ve veřejném zájmu

Původně jsme měli za to, že dáme veřejnosti vědět zajímavý případ, jak fungují úřady v České republice a jejich zaměstnanci a vedení. Zajímalo nás, jak si v obci poradili se zneužitím obecních prostředků pro komunikaci a také se zneužitím kontaktní databáze. Měli jsme nachystané i rady jak by si měli zaměstnanci samosprávy počínat, na co by měli dbát ap. Současný výsledek byl překvapením i pro nás. Když se začtete třeba do kapitoly Obecní úřad a jeho vztah k dalším orgánům obce na webu www.priruckazastupitele.cz dočtete se například, jaké jsou základní povinnosti úředníka. Zajímavé pro tuto věc jsou například tyto povinnosti:

• dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané,
• prohlubovat si kvalifikaci,
• jednat a rozhodovat nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
• zdržet se jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost územního samosprávného celku,
• zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného,
• pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností,
• řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu územním samosprávným celkem a střežit a ochraňovat jeho majetek před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy územního samosprávného celku,

protože je jasné, že místostarostka se těchto povinností rozhodně nedrží.

Reakce vedení obce

S informací, že plánujeme vydání tohoto článku, jsme po obdržení odpovědi a podání stížnosti kontaktovali starostu obce, místostarostku a také pověřence pro ochranu osobních údajů, který byl uveden na obecním webu. Všem jsme nastínili situaci a požádali jsme je o vyjádření, které bychom mohli zahrnout do článku. Starosta obce Petr Čičko ani pověřenec pro ochranu osobních údajů Tomáš Kaspřík vůbec nereagovali. Ozvala se nám jen paní místostarostka, která ve své reakci v první chvíli zapřela svůj skutek s výmluvou, že neví o co jde, poté nám napsala jakousi neurčitou omluvu. Až pár hodin před uzávěrkou zřejmě pochopila, že situace není vůbec v pořádku, napsala, že ji problém mrzí, že se podobné věci nebudou opakovat a že je to pro ni velké ponaučení. Nejsme to ale my, kterým paní místostarostka dluží omluvu.

Nevíme, zda je slib paní místostarostky o tom, že se příště takto nezachová, dostatečný. Zajímavé v této věci je, že se k ní nevyjadřuje ani samotný starosta, který je právě tou osobou, která by měla iniciovat opatření vedoucí k zamezení podobných praktik jednotlivců do budoucna.

Aktualizace 20. března 2024 v 7:30 h – s vyjádřením se nám včera ozval starosta obce, zde je doslovná citace z jeho emailu:

„Informace ohledně rozesílání emailů místostarostkou obce, Vámi zaslané datovou zprávou považujeme za velmi vážné a ve věci řádného vyšetření již činíme patřičné kroky. Na základě prošetření této záležitosti přijmeme adekvátní opatření. K odpovědi na žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb ze dne 28.2.2024, vzhledem ke skutečnosti, že je Vaše stížnost v procesu zpracování uvedu pouze, že nezodpovězení Vámi požadovaných otázek nebyl úmysl, ale při zpracování textu do editovatelné podoby se původní formátování změnilo a my jsme se mylně domnívali, že na ně požadujete odpověď pouze v případě, že je předchozí odpověď kladná, proto nebyl vystaven protokol o odmítnutí. Vaši stížnost jsme vyhodnotili jako zcela oprávněnou a vyřídíme ji v zákonem stanovené lhůtě. Pokud i přesto nebudete s vyřízením spokojeni, Vaše stížnost bude postoupena nadřízenému orgánu.“

A jak se s tím pan starosta obce Křičeň nakonec vypořádal, píšeme výše v kapitole Ping-pong o 106 s obcí.

Nebezpečnost případu aneb proč nemají autority lhát

Když jsme v pátek avizovali na sociálních sítích, že případ se chystáme zveřejnit, ozvala se nám řada z vás, že tyhle praktiky nejsou ojedinělé a že s nimi máte zkušenost také.

Jedním ze zajímavých důsledků války na Ukrajině a vlastně předtím už během pandemie Covidu totiž je, že odkryly charakter každého jednotlivce. Dezinformační smršť, která po ruské invazi v únoru 2022 zaplavila svět, nám ukázala, jak jsme jako společnost zranitelní a na tento typ vlivu zcela nepřipravení. Vládní snahy o mediální vzdělávání a boj proti dezinformacím nejenže dosud nikam nevedl, ale státní aparát v této oblasti musejí suplovat odborné organizace, některá média, případně dobrovolnické spolky, jež si v září loňského roku vysloužily poděkování i od ředitele BIS Michala Koudelky.

O co horší je, když pomyslný klacek pod nohy všem těmto lidem a subjektům – které se snaží o změnu přístupu naší společnosti k informacím – hážou sami zaměstnanci ve veřejných službách. Sledujeme také narůstající trend dezinformací šířených nebo rovnou vytvářených některými z veřejných institucí.

Příkladem může být článek serveru Novinky.cz o napadení člověka z důvodu nesnášenlivosti k LGBTQ+ komunitě. Článek původně tvrdil oficiální stanovisko Policie, že za napadením nebyla nesnášenlivost (archiv), pár hodin na to (po intervenci advokátky oběti, která měla k dispozici policejní protokoly) byl článek změněn.

Situace, kdy si novinář nebo někdo jiný řekne o oficiální informace u libovolné veřejné instituce, kterou si platíme ze svých daní a dostanou se mu informace, které se nezakládají na pravdě je dle našeho názoru neúnosná. Veřejná správa nemá dezinformace ani šířit, ani je vytvářet. Má povinnost své občany před nimi chránit. Vlivové operace v hybridní a informační válce mohou mít různou podobu – od nevinně vypadajících řetězových emailů po přímé zásahy do voleb nebo rovnou suverénních věcí státu. Jedno mají ale společné, rozvrátit důvěru ve stát, státní a samosprávné instituce, v jejich vedení, v politiku i v lidi samotné.

Nebezpečnost takových věcí spočívá hlavně v umění vládnout mocí. Jak se říká "With great power comes great responsibility" – s velkou mocí přichází velká zodpovědnost. Když dezinformace vypouští „běžný smrtelník“ mezi svými pár kamarády, nemá to stejnou míru nebezpečnosti, jako když stejné sdělení šíří místostarostka obce, obzvlášť když k tomu ještě používá oficiální email včetně seznamu kontaktů, které má obec k dispozici v dobré víře všech, kteří jí je dobrovolně poskytli. U autorit a oficiálních zdrojů totiž lidé mívají často snížené kritické myšlení a snadněji tyto věci přebírají jako pravdivé. Nebezpečnost takových excesů ještě narůstá v době nestabilní mezinárodní situace, ve které se právě nacházíme.

Chtěli bychom apelovat na každého na obdobné pozici, který má možnost věci měnit či ovlivňovat, aby zvážil své pravomoce a jakkoliv je i v dobré víře nezneužíval.

Děkujeme tímto whistleblowerům za jejich odvahu vystoupit z řady a udělat správnou věc. Tito lidé se rozhodli zůstat v anonymitě.
Hrdinou může být dnes úplně každý – pokud jste se i vy stali terčem podobného závažného jednání, nebojte se nám ozvat, rádi v tom pomůžeme!